Jdi na obsah Jdi na menu
 


 

 

 

 

1.

HORNÍ ČELIST
(MAXILLA)

16.

ZÁPRSTNÍ KŮSTKY ZADNÍ KONČETINY (METATARSALIA)

2.

LEBKA

17.

PRSTNÍ KŮSTKY
(PHALANGEN)

3.

NOSIČ
(1.KRČNÍ OBRATEL)

18.

HOLENNÍ A LÝTKOVÁ KOST

4.

KÝVAČ/OHYBAČ
(2.KRČNÍ O.)

19.

ČÉŠKA
(PATELLA)

5.

KRČNÍ OBRATLE

20.

STEHENNÍ KOST
(FEMUR)

6.

LOPATKA (SCAPULA)

21.

ŽEBRA
(CELKEM 13 ŽEBER)

7.

HŘBETNÍ OBRATLE

22.

LOKETNÍ VÝSTUPEK
(OLECRANON)

8.

BEDERNÍ OBRATLE

23.

ZÁPĚSTÍ PŘEDNÍ KONČETINY

9.

KYČELNÍ HRBOLEK

24.

ZÁPRSTNÍ KŮSTKY PŘED.KONČ. (METACARPALIA)

10.

KYČEL (ILIUM)

25.

PRSTNÍ KŮSTKY
(PHALANGEN)

11.

KŘÍŽ
(3 DO SEBE SROSTLÉ OBRATLE)

26.

LOKETNÍ A VŘETENÍ KOST
(ULNA A RADIUS)

12.

KYČELNÍ KLOUB

27.

RAMENNÍ / PAŽNÍ KOST
(HUMERUS)

13.

OBRATLE OCASU
(15 OBRATLŮ)

28.

HRUDNÍ KOST
STERNUM)

14.

VÝSTUPEK HLEZENNÍHO KLOUBU

29.

SPODNÍ ČELIST
(MANDIBULA)

15.

HLEZENNÍ KLOUB

 

 

kostra.png

VAZY A ŠLACHY

Vazy navzájem spojují kosti, umožnují pohyb v určitém směru a zároven ho omezují a tím chrání příslušné tělesné partie před poškozením. Vlivem nadměrné hmotnosti těla může dojít i k přetržení některých vazů. Šlachy tvoří tuhé pružné vazivo. Pomocí nich se svaly připojují ke kostře. Šlachy psa mají vyjímečnou vazbu a poškodí se jen vzácně.

KLOUBY

Kosti navzájem spojují chrupavčité klouby, které fungují jako tĺumiče nárazů. Každý kloub tvoří kloubní pouzdro, naplněné kloubním mazem. Chrupavčité konce kostí mají jakoby perleťový, hladký povrch, který umožnuje snadný pohyb a při běhu tlumí nárazy, které vznikají při dotyku se zemí. kloubní chrupavku vyživují stejné cévy jako růstovou chrupavku a kloubní maz. Při stárnutí dochází k postupným degenerativním změnám kloubů a zánětům. Nadměrná námaha, hmotnost, onemocnění a alergie mohou vést ke vzniku zánětlivých procesů a poruchám produkce kloubního mazu.

KOSTRA

Kostru tvoří kostěné páky a pohyblivé klouby. Jednotlivé části spojují vláknité vazy, pružné šlachy a silné svaly. Kost má mřížovitou strukturu tvořenou tvrdými, zvápnělatými kostními trámečky, dutiny těla dlouhých kostí vyplnuje kostní dřeň. kost zásobují živinami cévy, které do ní vstupují zvláštními kanálky. Růstovou chrupavku na konci dlouhých kostí vyživují četné dlouhé drobné cévy. Pokud se kost zlomí, vláknité vazivo okostnice začne vytvářet nové kostní buňky, které místo zlomu přemostí. Okostice většinou produkuje nadbytek nových buněk, ale kddyž je zlom naplněný, začne proces srůstání a přebudovávání kosti zevnitř ven.

RŮST KOSTÍ

Zdá se, že rozdíly ve velikosti psích plemen odpovídají zhruba rozmezí velikostí jednotlivých plemen psů. První psi dosahovali velikosti dinga a růst kostí se zastavoval ve stáří 10měsíců. U mastifa vedlo 5500 let soustavného šlechtění k tomu, že plného vzrůstu dosáhne až v 18 měsících. U štěnat tvoří dlouhé kosti zpočátku jen protáhlá dutá chrupavka. Jak pes roste, postupně ji nahrazuje kostní tkáň. Vnější vrstvu kosti tvoří vláknitá vrstva okostice, vníž vznikají nové kostní buňky, tím kost sílí. Uvnitř se stará kostní tkáň neustále přestavuje a stěna kosti si zachovává tloušťku. Dlouhé kosti rostou do délky v oblasti růstové chrupavky, která se nalézá nedaleko jejich konců, a zde dochází ke kostnatění nových přírůstků. Hormony silně ovlivnují růst kostí, jež dosáhnou definitivní délky, dříve než pes pohlavně dospeje. Velká plemena dospívají později než trpasličí, a proto u nich růst kostí trvá déle.

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář
 

 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA